Historie

Výchova mladých odborníků

S rozvojem závodu a zaváděním výroby plnicích turbodmychadel v První brněnské strojírně ve Velké Bíteši vznikala stále větší potřeba mladých kvalifikovaných pracovníků ve strojírenských profesích. Pracovníci pro dělnické profese se začali připravovat od roku 1951 - 1953 v Základní odborné škole ve Velké Bíteši, od roku 1954 na podnikovém učilišti První brněnské strojírny Brno v Pisárkách. Tyto počty ale nestačily pokrýt potřeby rozvíjející se výroby, a proto bylo v září roku 1964 zřízeno vlastní učiliště pod vedením Karla Čecha a Ludvíka Tučka s praktickou výukou přímo v prostorách staré výrobní haly a teoretickou výukou v Živnostenské škole ve Velké Bíteši. Kromě nově nastupujících učňů přišli z podnikového učiliště v Brně žáci 2. a 3. ročníků oboru soustružník, frézař a zámečník. S nimi přešli i mistři Jiří Barták – soustruhy, Miroslav Jedlička – frézky, Zdeněk Rozmahel – 3. ročníky, a z místních se ujali výuky Jan Bartošek – soustruhy, Jaromír Mencler – soustruhy, Stanislav Mihal – zámečník, Milan Majer – kontrola a Miloš Janšta – technolog. V roce 1965 se vyučilo 60 učňů, v roce 1966 48 učňů a počet se ustálil na 40 - 50 učňů ročně.

Učiliště patřilo do roku 1978 pod GŘ ZES Brno. Od roku 1979 do roku 1984 pod koncern Škoda Plzeň a od 01.09.1984 do 31.08.1991 řídí Učňovské školství VHJ STS Praha.

Nejhorší období pro středisko praktického vyučování nastává v roce 1990, kdy rozhodnutím Ministerstva školství ČR byla zrušena střediska praktického vyučování. Po téměř ročním neúspěšném kličkování mezi paragrafy se nakonec podařilo najít cestu k soukromému SPV První brněnské strojírny Velká Bíteš, a.s., a to bez převedení majetku na Ministerstvo průmyslu ČR. Od 01.09.1991 to bylo soukromé SPV, které smluvně zajišťovalo teoretickou výuku u SOUZ Velká Bíteš, později v Brně (PBS, Královopolská a SPŠ a SOU Olomoucká). Stav žáků se pro nezájem o "černé řemeslo" a také pro menší potřebu akciové společnosti neustále snižoval a SPV se od 01.09.1994 přestěhovalo do nynějších prostor bývalé budovy vývojové dílny. V roce 1998 bylo soukromé SPV PBS i přes několikeré jednání na MŠMT v Praze vyřazeno ze sítě škol, důvodem byla neexistující právní subjektivita.

Nebyla to pouze kvantita žáků, ale především jejich kvalitní příprava na budoucí povolání, o čemž svědčí i Čestné uznání 2. stupně od Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství ve školním roce 1975/76. V soutěžích v odborných dovednostech, kde se porovnávala nejen úroveň žáků, ale i kvalita jejich odborné přípravy, se naši učni umísťovali vždy na předních místech a nebyly to soutěže pouze místní, ale celostátní a s účastí koncernů jako je Brno, Praha, Plzeň, Tlmače apod.

Pro zajištění dostatečného náboru z Velkobítešska byla zřízena "Stanice mladých techniků". Učňovské středisko dostalo také za úkol přípravu pracovníků nově budovaného pobočného závodu v Mikulově a v Oslavanech. Horníci z bývalého Dolu Nosek, kteří byli zvyklí na dřevěný skládací metr, najednou měli měřit posuvným měřítkem nebo dokonce mikrometrem. Ke komickým situacím docházelo na soustruhu, když si dřevěným metrem přeměřovali průměr obrobeného materiálu s tím, že na nějakém centimetru nezáleží.

Poděkování za obětavou práci patří všem výchovným pracovníkům, kteří během 41 roků pod vedením Karla Čecha, Ludvíka Tučka, Zdeňka Jaši a Aleše Janíčka připravovali nové pracovníky dělnických profesí nejen pro První brněnskou strojírnu, ale pro široké okolí našeho regionu včetně Žďáru nad Sázavou. Poděkování ale hlavně patří všem ředitelům a majitelům První brněnské strojírny Velká Bíteš, a.s., kteří nelitovali vynaložených nákladů a nemalých finančních prostředků na vybudování a provozování tohoto střediska.

Za 41 roků se zde vyučilo 1 549 učňů a na praktické výuce se podílelo 32 výchovných pracovníků. Výučním listem vzdělávání v První brněnské strojírně nekončí. Zaměstnanci mají možnost dalšího denního a dálkového studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské bakalářské a magisterské studium.

Od roku 1999 spolupracuje středisko výchovy učňů jako smluvní pracoviště se SOU Jana Tiraye ve Velké Bíteši a společně vytváří výborné podmínky pro přípravu 14 - 16 učňů ročně. V roce 2005 bylo přijato 20 učňů – budoucích obráběčů kovů se zaměřením na CNC obrábění. Tato spolupráce se opět ukázala jako velice vhodné spojení školy s praxí, kde se žáci připravují nejen na konvenčních, ale i CNC obráběcích strojích. Praxe ve výrobních dílnách probíhá v části 3. ročníku a umožní učňům adaptovat se na podmínky výkonu povolání. Tyto zdánlivě malé počty jsou v době útlumu učňovského školství největší v kraji a výjimečné v republikovém měřítku.

Ani dnes nezůstávají naši učni pozadu. Svědčí o tom výborné výsledky, kde na různých odborných soutěžích obsazují přední místa. Každé soutěže se zúčastňuje minimálně šest škol po dvou družstvech.

  • Bc. Aleš Janíček
  • ředitel Střediska praktického vyučování PBS Velká Bíteš